Čínský básník a učenec Liu Ling (221-300) zastává za svou dobu velmi nekonvenční názory. Je přesvědčen, že člověk se má řídit svými instinkty a bez ohledu na společenské normy dělat to, co je mu příjemné. On sám miluje víno a holduje mu velmi intenzivně. Všude jej doprovází sluha se zásobou alkoholu a lopatou. Kdyby Liu Ling padl mrtev k zemi, sluha má za úkol jej bez okolků na místě pohřbít! Doma chodí básník zásadně nahý a klidně tak přijímá i návštěvy! Když mu to jeden host vyčte, Liu Ling opáčí: "Celý svět je mým domovem a můj dům je můj šat. Proč mi vlastně lezete do kalhot?"
